Dnes na­stal ko­neč­ně ten slav­ný den a z Mos­tec­ké­ho pří­sta­vu od­ra­zi­la vel­ká pi­rát­ská vý­pra­va pří­mo na jih.

Ze su­cho­zem­ských krys se bě­hem chvil­ky sta­li ne­o­hro­že­ní moř­ští vl­ci a kaž­dý z nich s pi­rát­ským šát­kem vy­hlí­žel dob­ro­druž­ství a spě­chal vstříc na­pí­na­vým zá­žit­kům. Ces­ta pro­běh­la hlad­ce bez bouří a vl­no­bi­tí, a za­tím­co se na­ši pi­rá­ti za­byd­lo­va­li ve svých ka­ju­tách na po­bře­ží ne­vy­zpy­ta­tel­ných vod ryb­ní­ka Vel­ký Ostrý, po je­ho hla­di­ně me­zi ně při­plul ně­kdo dal­ší.

Ne­byl to ni­kdo men­ší, než slav­ná pi­rát­ská le­gen­da ka­pi­tán Oh­ni­vý Jack. Je­ho loď ztros­ko­ta­la a on me­zi ná­mi na­šel po­moc. Ni­ko­li ovšem ne­zišt­nou.

Oh­ni­vý Jack bě­hem bou­ře ztra­til svůj po­klad a to je pří­le­ži­tost pro je­ho pi­rát­ské kon­ku­ren­ty. Už je­jich jména jsou zlo­věst­ná – Re­za­vá dýka James, Kr­va­vá Katy, Kost­na­tá Mor­ga­na, Smradla­vý Tu­leň, Žra­lok Annie, Moř­ský Lev Jean.

Hned zí­tra si na­be­rou na své ko­rá­by no­vé po­sád­ky a hon­ba za zla­tem mů­že za­čít.

Tak a je to ta­dy. Pi­rá­ti se se­šli na vel­kém tur­na­ji, kde pro­ka­zo­va­li své do­ved­nos­ti. Správ­ný pirát totiž není jen silný a rych­lý, jak každý mohl před­vést při hodu dě­lo­vou koulí nebo při chůzi po prkně nad hla­do­vý­mi žra­lo­ky, ale každý pirát by se měl pochlu­bit také chyt­ros­tí – na­pří­klad při luš­tě­ní taj­né­ho písma – a v ne­po­sled­ní řadě také od­va­hou. Ne každý do­ká­zal str­čit ruku do útrob moř­ské ob­lu­dy a z je­jich vnitř­nos­tí vy­lo­vit vzác­né vejce. Zkrát­ka všich­ni byli dů­klad­ně pře­zkou­še­ni a potom podle svých vý­sled­ků zís­ka­li pa­lub­ní hod­nos­ti.

Potom při­šli na­ši slav­ní pi­rát­ští ka­pi­tá­ni a po­dle pa­lub­ních hod­nos­tí vy­lo­so­va­li své no­vé po­sád­ky.

A může se začít hle­dat po­klad. Pi­rá­ta nic ne­pře­kva­pí a ne­pří­zeň po­ča­sí už vůbec ne. Když se z nebe spus­tí letní deštík, je to nej­lep­ší chví­le pře­su­nout se do pod­pa­lu­bí a pus­tit se do vý­ro­by pi­rát­ské vlaj­ky pro svůj koráb.

Večer pi­rá­ti opus­ti­li své po­sád­ky a vě­no­va­li se zase chví­li svým ka­ma­rá­dům z od­dí­lu. A pak už jen do kajut a těšit se na další den.

Dneš­ní den byl opět ná­roč­ný a na­bi­tý pro­gra­mem. Pi­rát­ské po­sád­ky hned po do­po­led­ním ná­stu­pu vy­plu­ly po hla­di­nách moří po okolí a našly si podle svého uvá­že­ní svá tajná kotviš­tě.

A co by to bylo za pi­rá­ta, kyby neměl po­řád­ný koráb. Vy­u­ži­li tedy všeho, co se na­bí­ze­lo a po­sta­vi­li si svá úžas­ná pla­vi­dla. Do bu­douc­na se jim roz­hod­ně budou hodit.

Od­po­led­ne se vy­ra­zi­lo na po­řád­nou vý­pra­vu až do da­le­ké „Je­te­lo­vé la­gu­ny, ve které Oh­ni­vý Jack po­ztrá­cel části své lodi Shni­lý Trám. Pi­rát­ské po­sád­ky zdár­ně všech­ny části našly a Jack si tak může znovu svou loď po­sta­vit.

Da­le­kou cestu si ovšem pi­rá­ti krá­ti­li nej­růz­něj­ší­mi hrami – a tak dr­že­li stěž­ně na čas, sbí­ra­li ná­bo­je do pa­lub­ních děl, za­chraňovali nejmen­ší­ho člena, učili se ko­mu­ni­ko­vat beze slov, spo­lu­pra­co­va­li i bo­jo­va­li. Za to vše si po­sád­ka Smradla­vé­ho Tučňáka Del­fí­ni vy­slou­ži­la bod a zís­ka­la kar­tič­ku do her­ní­ho plánu.

Osla­vit si to mohla večer na pravé a ne­fal­šo­va­né Pirát Party, kte­rou pro všech­ny pi­rá­ty uspo­řá­dal Oh­ni­vý Jack jako po­dě­ko­vá­ní za bá­ječ­ný den. Pak ale rych­le do kajut a vy­plout už jen do říše snů.

Přes­ně v půl de­vá­té ráno při­stá­ly u na­še­ho kotviš­tě dva nóbl ko­rá­by a na je­jich pa­lu­bách pi­rá­ti od­plu­li do ne­zná­mých kon­čin, které míst­ní do­mo­rod­ci na­zý­va­jí město Písek.

Hned po pří­jez­du se strh­la velká bitva, ve které se ovšem místo děl, šavlí a bam­bi­tek vy­u­ží­va­lo nej­mo­der­něj­ších tech­no­lo­gií. Pi­rá­ti se totiž učí rych­le a tak vy­mě­ni­li tra­dič­ní zbra­ně za mno­hem účin­něj­ší laser. Zá­po­le­ní jim za­bra­lo takřka celé do­po­led­ne a vy­čer­pá­va­jí­cí boj za­kon­či­li vý­bor­ným obě­dem.

Tím ale zá­ba­va ne­skon­či­la. Je­li­kož mají pi­rá­ti při svých dob­ro­druž­stvích oprav­du blíz­ko k mý­tic­kým ob­ludám všeho druhu, od­po­led­ne je če­ka­la cesta do říše my­to­lo­gie, kde po­moh­li zví­tě­zit nad zá­keř­ný­mi ba­zi­liš­ky v pí­sec­ké Sla­dov­ně.

Potom ještě město vzít úto­kem, dů­klad­ně ho vy­ple­nit a zpát­ky do do­mov­ské­ho pří­sta­vu.

Večer si pi­rá­ti roz­dě­la­li oheň a v jeho svitu ka­pi­tán Oh­ni­vý Jack vy­lo­so­val první osa­zen­stvo stráž­ních doků (stanů). Šest sta­teč­ných po­moc­ní­ků v nich dnes bude stře­žit klid­ný spá­nek ostat­ních.

Hodně štěs­tí! A zítra zase ahoj!

Do­po­led­ne jsme se zase na chví­li vrá­ti­li k od­dí­lům, pro­to­že pro­gram ne­vy­plňuje jen ce­lo­tá­bo­ro­vá hra. Vždyť i v od­dí­lech si všich­ni do­ká­ží uží­vat skvě­lé chví­le stej­ně jako v po­sád­kách.

Čin­nos­tí je ne­pře­ber­né množ­ství a tak se hrála pře­ha­zo­va­ná, šlo se do lesa, pá­t­ra­lo se s mapou nebo zá­vo­di­lo na louce.

Vedro, žár, slun­ce praží. Jen slabý vánek si po­hrá­vá s pi­rát­skou vlaj­kou na sto­žá­ru. Pro všech­ny jasný sig­nál buď za­lézt do pod­pa­lu­bí, nebo se dů­klad­ně osvě­žit.

Je­li­kož jsou zá­so­by vody oprav­du do­sta­teč­né, proč si ne­u­žít ně­ja­ké vodní zá­po­le­ní. Šest ka­pi­tá­nů – šest her. A jedna zá­bav­něj­ší než druhá. Všech­ny navíc osvě­žu­jí­cí. Co k tomu dodat?

Bá­ječ­ně strá­ve­né od­po­led­ne je za námi a čeká nás vy­hlá­še­ní vý­sled­ků, roz­dá­vá­ní vy­hra­ných částí her­ní­ho plánu jed­not­li­vým pro­cház­kám a v ne­po­sled­ní řadě lo­so­vá­ní noč­ních hlí­dek v pří­sta­viš­ti. Spous­ta úkolů, které na­ko­nec za­vr­ši­la ne­mi­lo­srd­ná střel­ba do ob­chod­ních lodí – kdo by si tuhle hru se čtve­reč­ko­vým pa­pí­rem ne­pa­ma­to­val ze školy?

Po ve­če­ři opět na chvil­ku k od­dí­lům a potom jako ob­vykle vy­čis­tit zuby, za­leh­nout a spát. Dnes to měl prý být od­po­čin­ko­vý den... Uvi­dí­me zítra.

Dnes do­sta­li pi­rá­ti další mož­nost zís­kat část svého her­ní­ho plánu, který po­tře­bu­jí k na­le­ze­ní po­kla­du. Po do­po­led­ní od­dí­lo­vé zá­ba­vě, kdy děti hrály pře­ha­zo­va­nou nebo šly do lesa, se všech­ny po­sád­ky sešly na louce nad pří­sta­vem. Tam se naši pi­rá­ti do­zvě­dě­li, že je o pomoc žádá slav­ný ka­pi­tán Kok­ta­vý Joe. Ur­či­tě se mu musí po­mo­ci, pirát pi­rá­ta ne­ne­chá na ho­lič­kách. Vzkaz, který Kok­ta­vý Joe za­ne­chal, roz­hod­ně není snad­né roz­luš­tit. Komu se to po­da­ři­lo (na­ko­nec všem) hned zjis­til, že Kok­ta­vý Joe shání zá­so­by. Takže rych­le zís­kat všech­no po­třeb­né a hurá za ví­těz­stvím.

Tím ale den roz­hod­ně zda­le­ka ne­kon­čí. Večer byly opět od­dí­lo­vé čin­nos­ti a v noci? Každý pirát mohl pro­ká­zat svou od­va­hu a užít si tma­vé­ho lesa bez ba­ter­ky v noční hře. Za zla­tou minci je Pi­rát­ský duch od­ve­dl do po­ste­le a pak už jen slad­ké sny.

Být pi­rá­tem je po­řád­ná dřina a moře ne­šet­ří ni­ko­ho. Do­po­led­ne byl ale čas si tro­chu vy­dech­nout a vě­no­vat se hrám v od­dí­le. Po po­led­ním klidu byl ovšem klidu konec a na­skyt­la se další mož­nost zís­kat část her­ní­ho plánu.

Pi­rá­ti se s chutí pře­su­nu­li z vln oce­á­nů pod hla­di­nu a za­hrá­li si na po­řád­ně útoč­né pi­rát­ské po­nor­ky. Hra to byla bá­ječ­ná a jistě by stří­le­li tor­péda až do ve­če­ra, ovšem přihna­la se bouře a bylo tak za­po­tře­bí pře­su­nout se rych­le do sucha a bez­pe­čí.

Bouře při­nes­la sebou vy­tr­va­lý déšť a tak se místo tur­na­je v pře­ha­zo­va­né na­ko­nec jí­del­na pro­mě­ni­la v im­pro­vi­zo­va­né kino a pro­mí­tal se te­ma­tic­ky od­po­ví­da­jí­cí film.

Dou­fej­me, že i ten dneš­ní den se pi­rá­tům líbil a zítra zase ahoj.

Za dneš­ní den si roz­hod­ně za­slou­ží po­chva­lu Péťa Ko­nop­ka a Dáňa Cies­la. Cho­pi­li se ne pří­liš mo­der­ní­ho ná­řa­dí a spo­leč­ný­mi si­la­mi upra­vi­li po ně­ko­li­ka­ho­di­no­vém noč­ním dešti notně po­chrou­ma­né hřiš­tě na pře­ha­zo­va­nou.

Všich­ni pi­rá­ti dě­ku­jí. Ostat­ní se vě­no­va­li od­dí­lo­vým čin­nos­tem, jako třeba střel­bě ze vzdu­chov­ky, vý­ro­bě ra­ke­ty a také hy­gi­e­ně a úkli­du, pro­to­že ač je pirát po­va­ha dob­ro­druž­ná, roz­hod­ně není žádné čuňátko.

Od­po­led­ne se v pří­sta­vu ote­vře­lo pravé a ne­fal­šo­va­né pi­rát­ské ka­si­no a hrálo se v něm o hodně – o další část her­ní­ho plánu, která se dala po­ří­dit za rov­ných deset tisíc bodů na­sbí­ra­ných celou po­sád­kou.

Večer nás če­ka­la první část tolik oče­ká­va­né­ho tur­na­je v pře­ha­zo­va­né. Ten byl, ostat­ně jako vždy, pro­vá­ze­ný emo­ce­mi, nervy na­pja­tý­mi k prask­nu­tí, ale také fair play a ka­ma­rád­stvím. Zkrát­ka spor­tov­ní udá­lost jak má být.

Ve­čer­ka a sbí­rat síly na další pi­rát­ský den, ná­moř­ní­ci!

Ahoj!

Co by to bylo za pi­rá­ta, kdyby ne­o­ku­sil oprav­do­vé­ho ži­vo­ta na lodi? Hned po sní­da­ni jsme se v rych­los­ti pře­su­nu­li ob­chod­ní lodí do pří­sta­vu na ma­pách za­psa­ném jako Su­ši­ce a odtud už hezky na takřka do­ko­na­lých pi­rát­ských ko­rá­bech po řece Otavě až do cíle v Ho­raž­ďo­vi­cích. Ces­tou jsme za­ži­li mnohá dob­ro­druž­ství, pře­ko­na­li mnohá ne­bez­pe­čen­ství, déšť, ne­chy­bě­ly ani chvil­ky pro za­smá­ní, pros­tě pa­rád­ní zá­ži­tek, pro ně­kte­ré pi­rá­ty do­kon­ce zcela nový.

Večer se nám ko­neč­ně po­da­ři­lo po­to­pit všech­ny ob­chod­ní lodě na ta­bu­li a jako od­mě­nu za skvě­lý den se pi­rá­ti po­sa­di­li k ohni a opek­li si buř­tí­ka. Co dodat?

Leda: Ahoj zítra.

Až do oběda si pi­rá­ti uží­va­li do­po­led­ních her s od­dí­ly. Ně­kte­ré do­kon­ce zá­pa­si­ly, mezi sebou, hrály živé pexe­so a další oddíl vy­zkou­šel střel­bu ze vzdu­chov­ky.

Do­po­led­ne pě­ti­boj, ten­to­krát pro všech­ny už na­po­sle­dy. Každý oddíl spl­nil všech pět úkolů a Lu­ci­fer může být spo­ko­je­ný. Po­klad­ni­ce se ote­vře­la a pe­kel­né zlato změ­ni­lo ma­ji­te­le.

Ovšem po obědě a tra­dič­ním po­led­ním klidu vy­ra­zi­li všich­ni do ne­da­le­ké­ho lesa a po­ku­si­li se na­vá­zat spo­je­ní mezi svou lodí a ma­já­kem. Vůbec to ne­by­lo snad­né a na­ko­nec jen jedna po­sád­ka zís­ka­la další část her­ní­ho plánu. Ce­lo­tá­bo­ro­vá hra se nám po­ma­lu chýlí ke konci a každé ví­těz­ství je dů­le­ži­té.

Večer uspo­řá­dal Jack pro své pi­rát­ské ka­ma­rá­dy ob­lí­be­nou "Křup párty", kte­rou všich­ni kvi­to­va­li s nad­še­ním. Už ne s ta­ko­vým nad­še­ním se potom ode­bra­li na kutě. Slad­ké sny.

Když se ztra­tí z lodi pi­rát­ská vlaj­ka, je to do­slo­va a do pís­me­ne ka­ta­stro­fa. Na­štěs­tí je ka­pi­tán liška všemi mast­mi ma­za­ná a zlo­dě­je tajně pro­ná­sle­du­je až do místa, kde ne­přá­te­lé vlaj­ku ukry­li. To za­kres­lil do mapy a jeho po­sád­ka se vzá­pě­tí vy­da­la vlaj­ku najít.

Skoro všich­ni úkol spl­ni­li a tak se mohli vydat na oběd, a hned po jídle další ná­roč­ný úkol. Vzhů­ru do zá­to­ky Blat­ná, plav­ky s sebou. Na plo­vár­ně se pi­rá­ti sa­mo­zřej­mě cí­ti­li jako doma. Cesta byla sice ná­roč­ná – šli jsme pěšky tam i zpět, ale všich­ni do­ra­zi­li do tá­bo­ra včas a zna­ve­ně tedy vůbec ne­vy­pa­da­li.

Večer se všich­ni do­čka­li a ode­hrál se další kou­sek pi­rát­ské­ho tur­na­je v pře­ha­zo­va­né. Pa­rá­da.

A aby toho ne­by­lo málo, jeden oddíl šel přespat pod širák mimo tábor. Tak honem na kutě, byl to oprav­du těžký den.

První oddíl úspěš­ně zvlá­dl noc pod ši­rá­kem a v plném počtu a ve zdra­ví se ráno vrá­til do tá­bo­ra. Fi­ná­le se nám blíží oprav­du vel­kým tem­pem, ovšem nesmí se ani za­po­mí­nat na spo­le­čen­ský život. Dnes ráno jsme se na­pří­klad do­zvě­dě­li, že 26.čer­ven­ce se od­jak­ži­va slaví pi­rát­ské Vá­no­ce. Na pa­mát­ku slav­né­ho pi­rá­ta Jo­žíš­ka z Botlóma si pi­rá­ti mezi sebou dá­va­jí dárky. Všich­ni se pus­ti­li do vá­noč­ních pří­prav a do oběda bylo ho­to­vo.

Ne­da­le­ko pří­sta­vu byla ob­je­ve­na nová pi­rát­ská zá­to­ka a tak se šlo hned po obědě kou­pat. Vý­pra­va do­padla na jed­nič­ku a ur­či­tě jsme skvě­lé pří­rod­ní kou­pa­liš­tě ne­na­vští­vi­li na­po­sle­dy.

Po ná­vra­tu pi­rá­ti sku­teč­ně osla­vi­li tra­dič­ní pi­rát­ské Vá­no­ce, došlo do­kon­ce na pi­rát­ský vá­noč­ní strom, rybí po­lév­ku, řízek, salát a sa­mo­zřej­mě živý Botlóm.

Po ve­če­ři ještě v rych­los­ti do­hrát pi­rát­ský tur­naj v pře­ha­zo­va­né a potom pří­pra­va na ve­čer­ku a spát. Zítra se všech­no roz­hod­ne a je po­tře­ba být svěží a plný sil.

Den "D". Jsme pi­rá­ti, tak vlast­ně den "P". V noci bude za­tmě­ní mě­sí­ce, tudíž další důvod, proč je dneš­ní den vý­ji­meč­ný.

Do­po­led­ne pří­pra­va na velké fi­ná­le, a když zbylo tro­chu času, tak už se za­čí­ná v jed­not­li­vých ka­ju­tách balit na od­plu­tí. A po obědě to ko­neč­ně vy­puklo. Sou­tě­ži­lo se na­pl­no a čtr­nác­ti­den­ní práce všech pi­rá­tů se vy­pla­ti­la. Po­klad našli na­ko­nec všich­ni a všich­ni tudíž zís­ka­li zla­tou od­mě­nu. Za tu si mohli na­kou­pit spous­tu dob­rot na pi­rát­ském tr­žiš­ti a nikdo tam ne­při­šel zkrát­ka.

Po­sled­ní den je ale vždyc­ky ten nejdel­ší, tak ani ten­to­krát ještě ne­kon­čí. Pi­rát­ská party se vy­da­ři­la, a i když na jejím konci ukáplo pár slz, nikdo na­ko­nec nešel spát ne­šťast­ný.

A to je konec. Po­sled­ní noc. Od­plou­vá­me lou­pit a pře­pa­dá­vat zase někam jinam.

Aho­o­oj!