Ahoj ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di doma. Ko­neč­ně jsme na tá­bo­ře. Cesta pro­běh­la bez se­be­men­ších po­tí­ží a po dvou ho­di­nách jsme do­ra­zi­li do Bla­ten­ky. V tá­bo­ře už na nás če­ka­li ve­dou­cí, cha­tič­ky, ryb­ník a slu­níč­ko.

Po vy­ba­lo­vá­ní a ve­če­ři jsme za­slech­li, jak někdo hraje super odvaz na elek­tric­kou ky­ta­ru. Rych­le jsme zjiš­ťo­va­li, co je to za mu­zi­kan­ta a šli se po­dí­vat z jí­del­ny ven.

Tóny ze své ky­ta­ry tam lou­dil Riky Rotor, náš nový ka­ma­rád. Má skvě­lou zla­tou ky­ta­ru a je po­řád­nej rocko­vej zpě­vák. Slí­bil nám, že z nás udělá taky oprav­dic­ký rocke­ry. Prý k tomu po­tře­bu­je­me spl­nit jen ně­ko­lik snad­ných úkolů. Tě­ší­me se, co všech­no pro nás při­chys­tá.

Je to tady hodně hustý! Je to tady hodně drsný! Je to tady RO(c)KOVÝ.

Máme za sebou první dva dny plné slu­níč­ka, kou­pá­ní, her v lese a vý­le­to­vá­ní.

Pl­ní­me i úkoly, kte­rý­mi Riky Rotor pro­vě­řu­je, zda se mů­že­me stát pra­vý­mi rocke­ry. Sbí­ra­li jsme špun­ty z lahví, které Riky s kum­pá­ny první noc po­ztrá­cel po vel­kém mejda­nu. Včera jsme zas mu­se­li od­had­nout, kolik vody v kot­lí­ku je ½ litru, abychom po­zna­li správ­nou míru.

Ně­kte­ří na­vští­vi­li Stra­ko­nic­ký hrad, po­dí­va­li se na po­ní­ky, kozy a os­lí­ka a vy­slech­li krát­kou před­náš­ku o his­to­rii stra­ko­nic­ké­ho pan­ství. Pak jsme se ale už s ra­dos­tí vrhli do mod­rých vln míst­ní­ho Aqua­par­ku. Jó a víte, že tady to není aqua­park, ale pla­vec­ký areál?

Ostat­ní, co se ne­vy­da­li na výlet do Stra­ko­nic, zů­sta­li v tá­bo­ře a sto­po­va­li Ri­ky­ho. Ten všem při­pra­vil stezku v lese a umís­til na ni ně­ko­lik rocker­ských úkolů. Po obědě jsme si vy­chut­ná­va­li slu­neč­ný den, cá­ka­li se vodou, klouza­li po skluzav­ce, jez­di­li na pra­mi­ci a bo­jo­va­li vodní bitvy.

Dnes máme další ro(c)kový měsíc: únor a večer bude va­len­týn­ská dis­ko­té­ka. Tak s Rikym "za­tr­sá­me".

Teplo, jako v Chor­vat­sku, modré nebe, ani mrá­ček, zkrát­ka skvě­lé po­ča­sí láká k ne­u­stá­lé­mu cá­ká­ní a hrám sLucku Býlou. Prů­běž­ně pl­ní­me i úkoly pro správ­ný ro(c)kery.

Riky Rotor nám na únor při­pra­vil skvě­lou Love Party a po­zval i svoje ka­ma­rád­ky, zpě­vač­ky Si­lo­nu Čá­ko­vou a Lucku Býlou. Prů­běž­ně pl­ní­me i úkoly pro správ­ný ro(c)kery.

Včera jsme byli na vý­le­tě na zámku Orlík, kde jsme vi­dě­li upra­ve­né za­hra­dy a hrdé pávy. Lodí jsme po pře­hra­dě do­je­li k dru­hé­mu hradu - Zví­ko­vu. Celý hrad jsme pro­zkou­ma­li, pro­lez­li, našli taj­nou chod­bu, vi­dě­li krás­né fres­ky a do­zvě­dě­li se spous­tu za­jí­ma­vých his­to­ric­kých in­for­ma­cí.

Pro ty, co zů­sta­li v tá­bo­ře, při­pra­vil Riky na­uč­nou stezku do okolí Mra­čo­va a La­žá­nek. Hle­da­li jsme jeho ztra­ce­né stru­ny z ky­ta­ry. Při­tom jsme se po­dí­va­li na kůzlát­ka, sle­pi­ce, ko­čič­ky a další zví­ře­nu v malé farmě, kou­sek za tá­bo­rem.

"...lis­to­pa­do­vý písně od léta už slý­chám..." S písní na rtu vstá­val Riky Rotor. Hned nás za­svě­til do úkolu právě pro tento měsíc.

Správ­ný ro(c)ker musí umět vy­ro­bit z dýně (my ji na­hra­di­li me­lou­nem) stra­ši­del­nou he­lo­vín­skou sví­til­nu. Ba­ti­ko­va­li a ma­lo­va­li jsme si i trič­ka. Však víte, v lis­to­pa­du se ochla­zu­je.

Včera se uká­za­lo, že je Riky Rotor hlava dě­ra­vá. Úplně za­po­mněl kdy a kde má své kon­cer­ty. Na­štěs­tí jsme tu byli my. Vy­pra­vi­li jsme se do Blat­né a hle­da­li pla­ká­ty. Opsa­li jsme Ri­ky­mu všech­ny ter­mí­ny, aby něco ne­pro­pásl.

Večer jsme pak pl­ni­li úkoly na srpen. Tedy spíše jsme vy­u­ží­va­li krás­né­ho po­ča­sí, sluni­li se a kou­pa­li v Blat­né na novém kou­pál­ku.

Další dva ro(c)kové dny plné slu­níč­ka, tepla, kou­pá­ní, vý­le­tů a zá­ba­vy za námi.

Riky je nám dob­rým prů­vod­cem a po­zval k nám i Boba Mar­lej­ho. Zná­mé­ho hu­deb­ní­ka a ka­ma­rá­da. Pl­ní­me další úkoly, podle mě­sí­ců. Ab­sol­vo­va­li jsme duben se vším všudy: apríl hned ráno a večer opé­ká­ní buř­tí­ků a pá­le­ní ča­ro­děj­nic.

Jak jistě každý ví, nej­lep­ší měsíc pro vý­le­ty je leden. Místo na koně do mra­zi­vé­ho a sně­hem po­kry­té­ho Písku, za­mí­řil au­to­bus na sjez­dov­ku do Stra­ko­nic. A bylo to mno­hem zá­bav­něj­ší a lepší. Celý den jsme se klouza­li a nic nám ne­va­di­lo sně­že­ní. Ti co ne­by­li ve Stra­ko­ni­cích, byli sáňkovat na malém svahu v Blat­né.

Ro(c)kový rok letí jako spla­še­ná mo­tor­ka. Nedá se za­sta­vit a my víme, že už za chvil­ku skon­čí. Riky Rotor z nás po­ma­lu, ale jistě má ra­dost, pro­to­že pl­ní­me jeho úkoly s pře­hle­dem. Sbí­rá­me jeho zku­še­nos­ti a než po­je­de­me domů, budou z nás ti nej­lep­ší rocke­ři.

Po­sled­ní dva dny jsme trá­vi­li hlav­ně u vody. Nicmé­ně za­běh­li jsme si do lesa ulo­vit je­le­na, po­sta­vit roker­skej pří­by­tek, či pro relax po­slou­chat po­hád­ky Ri­ky­ho ro(c)kové ba­bič­ky.

Večer byl maš­kar­ní. Kov­bo­jo­vé, rusal­ky, in­di­án­ky a in­di­á­ni z Vě­tro­va, vě­dá­to­ři, ší­len­ci, zom­bí­ci, ta­neč­ni­ce, kra­vič­ky, mi­mo­zemš­ťa­né, rá­kos­ní­ci a vod­ní­ci, pros­tě vše, co si do­ve­de­te před­sta­vit, krou­ži­lo par­ke­tem v rytmech po­sled­ních rocko­vých šlágrů.

Když jsme se včera v noci vra­ce­li z rockfes­tu ve Stra­ko­ni­cích, ne­tu­ši­li jsme, že po­zná­me i Ri­ky­ho dědu, který býval před mnoha lety vý­čep­ním v Roká­či (budiž mu země lehká).

Za­pad­li jsme tam totiž, když jsme na cestě lesem uvi­dě­li malé světýl­ko a měli jsme ve­li­kou žízeň. Ri­ky­ho mrt­vej děda ob­slu­hu­je stále a na­lej­val nám „Kref" (jak on říká Blo­o­dy Rocky).

A je to, jsou z nás ro(c)keři. Na vá­noč­ních tr­zích jsme si ově­ři­li, že jsme zvlád­li všech­ny správ­ný rocker­ský do­ved­nos­ti a na­ko­nec se vy­fo­ti­li s pra­vou Ri­ky­ho ky­ta­rou.

Večer nás pak čekal ob­rov­skej ro(c)kovej sil­vestrov­skej mejdan. Při­jel i Riky se svojí ka­pe­lou a udě­la­li kon­cert. Bylo to super, na závěr, po Ri­ky­ho au­to­gra­mi­á­dě byl ohňos­t­roj.