tábör Ostrý 2011
 
 
 
TÁBOROVÝ DENÍK
1. den (neděle 17. 7.)
Blu­di­mír Všu­dy­byl, slav­ný prů­zkum­ník, vítá malé ces­to­va­te­le na své zá­klad­ně.
Všu­dy­byl se cho­pil ky­ta­ry a vše­chny na­učil tá­bo­ro­vou pí­seň.

Milí kluci, milé slečny
Svět se zdá být nekonečný
To je ovšem pouhé zdání
Čeká nás teď cestování

Kdo se ztratí v lese - ten už nenajde se
Kdo se courá vzadu - zůstane o hladu
Na kole či pěšky - nebude to těžký
V dálce tam leží náš cíl
Projdem každý světadíl

Cizí kraje, cizí města
Dobrodružná bude cesta
Kolem světa kulatého
Křížem krážem projdeme ho
 
2. den (pondělí 18. 7.)
První hra, první úkol: Sba­lit kufr a vydat se na cestu. Ovšem tu nám kom­pli­ko­val dosti ne­rud­ný cel­ník.
Ani kufr ne­by­lo nijak snad­né dát do­hro­ma­dy. Zís­ka­li jsme jen jed­not­li­vé části, které bylo nutné zkom­ple­to­vat.
Vý­sle­dek ale stál za to. Krás­né kufry kolem her­ní­ho plánu.
 
3. den (úterý 19. 7.)
Krás­né po­ča­sí je ide­ál­ní pro od­dí­lo­vé čin­nos­ti, jako je na­pří­klad pro­jížď­ka po ryb­ní­ku.
Na ko­lech je to do Blat­né kou­sek.
Večer za­ča­la po­řád­ná ces­to­va­tel­ská se­zna­mo­va­cí párty.
 
4. den (středa 20. 7.)
Vy­da­li jsme se na cestu. Hurá do Ev­ro­py, na ná­vště­vu Špa­něl­ska. Hra­je­me si na býčí zá­pa­sy...
Na sou­bo­je to­rea­do­rů...
Hle­dá­me vzác­ný rubín jmé­nem Býčí srdce...
A na­ko­nec všech­ny po­řád­ně pro­hnal roz­zu­ře­ný býk.
 
5. den (čtvrtek 21. 7.)
I když po­ča­sí ne­pře­je a leje jako z konve, pořád je čím se za­ba­vit.
 
6. den (pátek 22. 7.)
Ces­tu­je­me do Ame­ri­ky. Za­hra­je­me si na zla­to­ko­py a zku­sí­me najít ně­ja­ké zlato. Abychom měli pár do­la­rů do za­čát­ku, je třeba na­no­sit a pro­dat dřevo na oheň.
Všich­ni dů­klad­ně pro­če­sá­va­jí zla­to­nosý les.
Dřevo na oheň se ne­vy­ku­po­va­lo jen tak pro nic za nic. Večer byl super tá­bo­rák.
 
7. den (sobota 23. 7.)
Ame­ri­ka nejsou jen zla­to­ko­po­vé, ale také in­di­á­ni. Dnes jsme uspo­řá­da­li velký lov bi­zo­nů.
Nejen ulo­vit, ale pře­de­vším do­stat bi­zo­na do své ves­ni­ce byl pro in­di­á­ny po­řád­ně ob­tíž­ný úkol.
Večer jsme všich­ni od­ces­to­va­li ze Se­ver­ní Ame­ri­ky do té Jižní a užili si ne­fal­šo­va­ný bra­zil­ský kar­ne­val.
 
8. den (neděle 24. 7.)
Ide­ál­ní den na pro­jížď­ku po ryb­ní­ku.
Ti, kte­rým kor­mi­d­lo­val Jarda, měli vý­ho­du - ne­mu­se­li se bát, že někde odřou špič­ku.
 
9. den (pondělí 25. 7.)
Pu­tu­je­me dál, ten­to­krát smě­rem k se­ver­ní­mu pólu.
Za­hrá­li jsme si ob­lí­be­nou hru na evo­lu­ci.
Co bychom to byli za ces­to­va­te­le, kdy­bychom se kus cesty ne­svez­li na ko­ních?
Večer jsme hráli svíč­ko­va­nou - kdo komu první sfouk­ne pla­mí­nek a komu zů­sta­ne hořet nejdéle?
 
11. den (středa 27. 7.)
Do­ra­zi­la tro­pic­ká vedra.
Ces­tu­je­me dál, ten­to­krát do Asie. Mistr Zu­ka­to při­chys­tal pro naši ex­pe­di­ci slo­ži­tou šifru.
Každý na­ko­nec zís­kal od­mě­nu - mohl utrh­nout plody vzác­né­ho stro­mu...
... Byly to jí­del­ní tyčky, se kte­rý­mi nás Zu­ka­to na­u­čil při ve­če­ři za­chá­zet.
 
12. den (čtvrtek 28. 7.)
Ces­tu­je­me do Af­ri­ky. Každý oddíl si měl jako správ­ný af­ric­ký kmen po­sta­vit chýši. Ně­kte­ří to po­ja­li vel­ko­ry­se.
Kmeny potom na­vští­vil ob­chod­ník, který při­šel zís­kat vzác­né zboží. Aby to ovšem ne­by­lo tak jed­no­du­ché, ne­ro­zu­měl do­mo­rod­cům ani slovo.
Večer u ohně jed­not­li­vé kmeny před­ved­ly svůj tanec.
Noční hra - ta­jem­ná jízda přes ryb­ník a potom pěšky okolo zpět.
 
13. den (pátek 29. 7.)
Ač je po­sled­ní den, s hra­ním roz­hod­ně ne­kon­čí­me.
Zá­vě­reč­ná ce­lo­tá­bo­ro­vá pouť s hro­ma­dou dis­ci­plín.
Ještě roz­dě­lit od­mě­ny všem zú­čast­ně­ným ce­lo­tá­bo­ro­vé hry... a konec.