Bo­ho­vé, stůj­te při nás! Já, Ve­so­nel, posel všech bož­stev, píši tato slova na paměť všem, kteří při­jdou po nás a na­jdou tyto strán­ky.

Od po­čát­ku času byl svět v rov­no­vá­ze. Den stří­dal noc. Déšť při­chá­zel po suchu. Jaro ná­sle­do­va­lo zimu... Nad tím vším bděli mocní bo­ho­vé růz­ných ná­ro­dů a kul­tur, každý chrá­nil svůj lid, každý chrá­nil svůj svět. Nikdy ne­by­lo třeba, aby se se­tka­li. Až do dneš­ní noci.

Do světa pro­ni­kl Chaos. Síla, která ne­pat­ří ni­ko­mu, ne­roz­li­šu­je dobro ani zlo, osla­bu­je pří­ro­du, bere bohům je­jich moc, roz­dě­lu­je přá­te­le, po­hl­cu­je svět­lo. Pokud ne­bu­de Chaos za­sta­ven, zmizí rov­no­vá­ha světa na­vždy.

Zde jsou bo­ho­vé, kteří se sešli u jed­no­ho ohně a moud­ře roko­va­li o osudu světa:

Egypt­ská bo­hy­ně Ra, bo­hy­ně slun­ce a ži­vo­ta. Šiva, bo­hy­ně všech Indů, stráž­ky­ně ko­lobě­hu ži­vo­ta. Slo­van­ská bo­hy­ně Vesna, bo­hy­ně jara, ži­vo­ta a na­dě­je. Velký řecký bůh Zeus, vlád­ce nebes a bles­ků. Učený Buddha z da­le­ké­ho Ti­be­tu při­po­mí­ná, že nej­vět­ší síla ne­vy­chá­zí z hněvu ani ze zbra­ní. Bož­ský vůdce všech Vi­kin­gů Odin, který celé věky hledá moud­rost. Bo­ho­vé sice mocní, ale sami Chaos ne­po­ra­zí.

Proto po­vo­la­li Stráž­ce. Bo­jov­ní­ky s Cha­o­sem, kteří vrátí světu řád. Již zítra se vy­da­jí na svou cestu, na které zdo­la­jí mnohé pře­káž­ky a vy­ko­na­jí mnohé hr­din­ské činy. A já, Ve­so­nel, se snad do­ži­ji dne, kdy bude Chaos po­ra­žen.

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Stráž­ci! Chaos se skrý­vá všude, číhá ve stí­nech, čeká na svou pří­le­ži­tost. Hr­di­no­vé světa, mu­sí­te se spo­jit a vy­tvo­řit pevné spo­le­čen­ství, jen tak nad Cha­o­sem zví­tě­zí­te. Bo­ho­vé vám po­mů­žou, budou va­ši­mi prů­vod­ci, ale boj je jen na vás.

Tak jsem za­psal tato slova já, Ve­so­nel, jak mi pra­vi­lo je­ze­ro osudu, jehož hla­di­na nikdy nelže.

Stráž­ci rov­no­váhy musí mít ty nej­lep­ší vlast­nos­ti a tak mu­se­li čelit vý­zvám, které si pro ně bo­ho­vé při­pra­vi­li, aby vy­zkou­še­li je­jich ob­rat­nost, rych­lost, sílu, moud­rost, vy­tr­va­lost a tr­pě­li­vost. Všich­ni v těch­to bož­ských zkouš­kách uspě­li a bo­ho­vé si roz­dě­li­li své hr­di­ny do sku­pin, které budou bo­jo­vat s Cha­o­sem v je­jich jménu. Se­stou­pi­li opět mezi nás a při­nes­li pečeť, kte­rou po­svě­ti­li smlou­vu mezi hr­di­ny a je­jich bohy.

Ale večer se již blíží a já musím na­kr­mit svého věr­né­ho os­lí­ka, který je mi, trou­fám si říct, je­di­ným pří­te­lem v mém jinak osa­mě­lém ži­vo­tě stráž­ce brány a za­pi­so­va­te­le bo­žích moud­ros­tí.

Stráž­ci rov­no­váhy, bděte! Dnes vás na­vští­ví bo­hy­ně Šiva, ni­či­tel­ka vesmí­ru. Mocná bo­hy­ně se však ne­vzbu­di­la v nej­lep­ší ná­la­dě a je po­tře­ba ji usmí­řit. Učiňte tedy hr­din­ské skut­ky, které bo­hy­ni při­ve­dou na jiné myš­len­ky, za­že­nou její obavy z Cha­o­su a po­tě­ší jejé srdce. Já, Ve­so­nel, pak za­pí­ši vaše hr­din­ství na tyto strán­ky a ty se pak budou před­čí­tat mno­hým ge­ne­ra­cím, které při­jdou dávno po vás.

Ná­roč­ný úkol, kdy bylo po­tře­ba pro­ká­zat zdat­nost, bys­trost a pře­de­vším soudrž­nost, byl zdár­ně zdo­lán a Šiva byla spo­ko­je­na. Kolem pe­če­ti se vzá­pě­tí za­po­ča­lo zá­po­le­ní o přízeň bohů, která bude ještě v mno­hém jistě za­po­tře­bí. Chaos ale bude po­ra­žen, musí být!

Ale i já, Ve­so­nel, mám pro vás, stráž­ci, úkoly. Jste hr­di­no­vé ještě mladí, mu­sí­te se ještě lec­če­mu na­u­čit, aby chaos neměl ani tu nejmen­ší šanci. Proto jsem za­vo­lal svého věr­né­ho os­lí­ka a spo­leč­ně jsme vám před­lo­ži­li celou řadu výzev, které je třeba pře­ko­nat. Hr­di­no­vé, je na­ča­se pře­plout je­ze­ro osudu, na­u­čit se vy­tvo­řit ma­gic­ký před­mět, vy­stře­lit na chaos a za­sáh­nout ho do­slo­va bož­skou tre­fou, za­zpí­vat píseň bohům, vy­pra­vit se na dob­ro­druž­nou vý­pra­vu a unik­nout z kom­na­ty zkázy. Že se to nedá za je­di­ný večer stih­nout? Není po­tře­ba se bát, bude ještě dost pří­le­ži­tos­tí.

Chaos ať si klid­ně při­jde, bu­de­me při­pra­ve­ni. My zví­tě­zí­me. Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Stráž­ci, dnes vás vy­sí­lám na da­le­kou cestu do pro­slu­lé­ho sta­ro­by­lé­ho města Štěrk. Ale ne­le­kej­te se, je to vý­pra­va k po­ba­ve­ní, ten­to­krát vás žádný boj ani úkoly ne­če­ka­jí. Já, Ve­se­lo­nel, si též musím od­po­či­nout, od­lo­žím brk a per­ga­men a budu se na­o­pak vě­no­vat četbě pra­sta­rých ru­ko­pi­sů, které jsem vět­ši­nou na­psal já sám.

Po­pře­ji vám tedy pěkně strá­ve­ný čas, sobě také a zítra se opět pus­tí­me do boje s Cha­o­sem.

Stojí sice blíz­ko, tak ne­bez­peč­ně blíz­ko, leč i hr­di­no­vé po­tře­bu­jí na krát­ký čas po­le­vit, aby se opět ob­čer­stve­ni vrhli do boje s moc­ným ne­pří­te­lem.

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Dneš­ní den je za­svě­cen bo­hy­ni Ra. Jed­ním z prv­ních úkolů, který vás čeká v tento vel­ko­le­pý den je při­pra­vit bož­ské svět­lo, lu­cer­nu zá­ři­vou jako samo slun­ce, která vám bude ještě velmi uži­teč­ná. To jsem na­le­zl ve svých moud­rých kni­hách a takto vás na­bá­dám, mí stráž­ci rov­no­váhy.

Při­chá­zí k nám bo­hy­ně Ra a při­ná­ší svůj úkol, stráž­ci! Mějte se na po­zo­ru, ne­bu­de to jed­no­du­ché, ale abychom mohli dů­stoj­ně čelit Cha­o­su, je po­tře­ba pro­jít touto zkouš­kou a na­lézt ztra­ce­ný po­klad bo­hy­ně. Je v něm dů­le­ži­tý ar­te­fakt, který nám po­mů­že Chaos po­ra­zit jed­nou pro­vždy. Stačí roz­luš­tit šifru a v chrá­mu bo­hy­ně otevřít truh­li­ci, ve které také na­lez­ne­te od­mě­nu pro vás.

Milí moji hr­di­no­vé, ještě vás ale musím po­zvat do svého krám­ku - chrám­ku "boží zboží u Ve­so­ne­la", ve kte­rém si mů­že­te za zís­ka­né od­mě­ny u mě levně a bez vel­kých při­rá­žek po­ří­dit něco na po­sil­ně­nou.

Ne­zbý­vá než ještě za­vo­lat mého věr­né­ho věčně hla­do­vé­ho os­lí­ka, který při­ne­se mé úkoly bo­ží­ho posla, abys­te se po­cvi­či­li ve svých hr­din­ských do­ved­nos­tech. Jen do toho, jen do toho! Chaos se ne­vzdá jen tak snad­no.

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Ty, který čteš tyto řádky a pře­vra­cíš mnou hustě po­psa­né strán­ky, čti dál, neboť pří­běh stráž­ců rov­no­váhy po­kra­ču­je den za dnem.

Dnešek jsme za­svě­ti­li bo­hy­ni všech Slo­va­nů Vesně. Sama pří­ro­da se­stou­pi­la mezi stráž­ce a za­da­la jim úkol, který pro­vě­ří zna­los­ti i lásku ke všemu ži­vé­mu.

Straž­ci byli při­pra­ve­ni! Sláva jim! Ne­ne­cha­li se za­sko­čit a bo­hy­ni rych­le do­ká­za­li, že jsou ti praví na pra­vém místě a že se šance Cha­o­su na úspěch ten­čí. Spl­ni­li všech­ny úkoly a bo­hy­ně jim za od­mě­nu se­sla­la svoje po­žeh­ná­ní. Slun­ce vyšlo zpo­za mra­ků a Vesna při­slí­bi­la pěkné po­ča­sí pro po­tě­še­ní všech.

Hr­di­no­vé také ucti­li své ná­ro­dy a před­sta­vi­li se ve svých tra­dič­ních odě­vech. A tak se vzá­jem­ně se­tká­va­li Egyp­ťa­né, Slo­va­né, Ře­ko­vé, In­do­vé, Ti­be­ťa­né a Vi­kin­go­vé. Mezi všemi pa­no­va­la soudrž­nost a vzá­jem­nost.

A bo­ho­vé byli spo­ko­je­ni. Se­stou­pi­li opět mezi stráž­ce a po­cti­li je svou příz­ní. Uspo­řá­da­li pro své hr­di­ny vel­ko­le­pou osla­vu a vy­vo­li­li do­kon­ce mezi nimi dva, kteří je pro tento večer po­te­ši­li nej­ví­ce. Věčná sláva jim, ať je­jich jména zdobí tento epos. Ale i já si za­slou­žím slávu a proto pro­sím ne­za­po­meňte ani vy, ani vaši vnu­ko­vé mé jméno Ve­so­nel. Bož­ský posel, který vám za­psal tento pří­běh o boji s Cha­o­sem.

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Stráž­ci, při­ná­ším vám další úkoly bož­ské­ho posla Ve­so­ne­la, nej­vět­ší­ho ze všech za­pi­so­va­te­lů hr­din­ských skut­ků, jehož spisy se budou číst po ge­ne­ra­ce. Tedy mě. Za­zna­me­nám vaši cestu k ví­těz­ství nad straš­ným Cha­o­sem.

Vesna spl­ni­la své slovo a od­mě­nou stráž­cům da­ro­va­la krás­ný slu­neč­ný den. Jak jinak by hr­di­na měl vy­u­žít nád­her­né­ho po­ča­sí, které při­nes­la sama bo­hy­ně, než na­vští­vit lázně a zre­ge­ne­ro­vat své bitva­mi a bojem una­ve­né tělo? Den zábav a bez­ta­rost­ných hrá­tek. Boží den.

Za­plál oheň a mezi stráž­ce při­chá­zí sám Buddha a zve je do svého chrá­mu svět­la. Jen při­stup­te, ve­jdě­te a zís­kej­te od­mě­nu. Na­u­čím vás sou­ci­tu, prav­dě, od­va­ze, tr­pě­li­vos­ti a moud­ros­ti. Tak pra­vil Buddha k hr­di­nům a já, Ve­so­nel, za­pi­su­ji jeho slova tak, jak za­zně­la. Ale můj oslík hýká hla­do­vý ve své stáji a já jej musím na­kr­mit. Od­klá­dám tedy svůj brk, in­koust i per­ga­men a od­chá­zím vě­no­vat se pří­zem­nos­tem.

Chaos bude po­ra­žen, rov­no­vá­ha bude ob­no­ve­na, jste naší na­dě­jí, stráž­ci!

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Kéž na nás po­hléd­neš svým moud­rým okem, Odine, sešli nám svou přízeň a po­žeh­nej naši vý­pra­vu. Dnes ti stráž­ci rov­no­váhy před­ve­dou, jak vy­pa­dá moře, když se za­pl­ní drak­ka­ry a hr­di­no­vé ze se­ve­ru jak do­ká­žou zví­tě­zit ve všech bitvách. Pokud se ti je­jich zápas bude líbit, daruj jim svou přízeň, neboť v boji s Cha­o­sem ne­mů­že­me bez tvé po­mo­ci uspět.

Já, Ve­so­nel, boží posel, kro­ni­kář a trou­fám si i říct pří­tel a men­tor stráž­ců rov­no­váhy za­pi­su­ji tato slova, aby byl za­zna­me­nán na věčné časy tento vel­ko­le­pý boj s Cha­o­sem.

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Mé spi­so­va­tel­ské ná­či­ní se ra­du­je! Neboť dneš­ní den je hodný za­zna­me­ná­ní a já se již nad­še­ně cho­pil brku a za­čí­nám psát o hr­din­ských skut­cích stráž­ců rov­no­váhy. Zvlád­li mé úkoly a já jim za od­mě­nu píšu tyto řádky na paměť všem, kdo při­jdou po nás.

Boj proti cha­o­su ne­pře­stá­vá, ne­pře­sta­ne nikdy, dokud stráž­ci rov­no­váhy hr­din­ně ne­zví­tě­zí, ovšem dnešek je za­svě­cen boji přá­tel­ské­mu, bohy po­žeh­na­né­mu. Bo­hy­ně Ra po­skyt­la svým hr­di­nům ku­la­té slun­ce a ti s ním sou­pe­ři­li mezi sebou v hodu i chy­tá­ní. Jen jsem se zá­lib­ně díval na je­jich zruč­nost a ra­do­val se, jaké bo­jov­ní­ky na své stra­ně proti cha­o­su bo­ho­vé mají. Ví­těz­ství! Chtě­lo se mi zvo­lat, i zvo­lal jsem to. A za­psal ná­sled­ně své zvo­lá­ní na paměť všem.

Za­plál oheň, ten­to­krát však ni­ko­li obět­ní. To se hr­di­no­vé sešli po zá­pa­se­ní k dal­ším kra­to­chví­lím uží­vat si vzá­jem­né­ho se­tká­ní. Vždyť kdo ví? Chaos může ude­řit klid­ně zítra a oni se spo­leč­ně se­tká­va­jí třeba na­po­sle­dy. Chmur­né myš­len­ky však stráž­cům ne­slu­ší a tak je každé roz­ptý­le­ní ví­tá­no. Na boj s Cha­o­sem dnes už ne­do­jde, tak proč se trá­pit dal­ším dnem? Věřím, že hr­di­no­vé zví­tě­zí!

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

O mocný Die, dě­ku­je­me za tvou bož­skou ná­vště­vu. Dnešek bude za­svě­cen tobě a stráž­ci rov­no­váhy na tvou po­čest uspo­řá­da­jí Olym­pij­ské hry, aby tě ucti­li a uká­za­li jak jsou při­pra­ve­ni na boj s Cha­o­sem.

Bu­de­me zá­pa­sit v hrách na tvou po­čest a ví­těz­ství ti da­ru­je­me jako oběť, kte­rou dou­fá­me při­jmeš. Tak pra­ví­me my, stráž­ci rov­no­váhy.

A já, Ve­so­nel, za­píšu vaše skut­ky a můj věrný oslík nechť se dívá se zá­vis­tí na zá­vo­dy vo­za­ta­jů s je­jich buj­ný­mi oři. Na bě­ží­cí hr­di­ny, na je­jich hody dis­kem a zá­pa­sy v aréně. Nechť se Chaos třese stra­chy a ne­o­po­va­žu­je se ani při­blí­žit. Bu­de­me bo­jo­vat a zví­tě­zí­me, mé per­ga­me­ny se za­pl­ní skut­ky stráž­ců rov­no­váhy a zís­kám ne­smr­tel­nost.

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Ach, bo­ho­vé, dě­ku­je­me za tak krás­né letní po­ča­sí, které jste nám se­sla­li. Můj věrný oslík sice hu­dru­je, že je mu teplo až pří­liš, ale já se ra­du­ji spo­leč­ně se stráž­ci rov­no­váhy. Chaos se svým ohav­ným plá­nem musí chví­li po­čkat, teď jsou na řadě ra­dost­né chví­le v pří­jem­né spo­leč­nos­ti. Horko hr­di­nu ne­mů­že za­sko­čit. Vrhne se do roz­bou­ře­ných vod, které ho při­ví­ta­jí s ote­vře­nou ná­ru­čí a s las­ka­vos­tí jej ochla­dí.

Zá­vě­reč­ný zápas s Cha­o­sem se blíží a dny, které zbý­va­jí do toho vel­ko­le­pé­ho boje se krátí. Stráž­ci ale budou při­pra­ve­ni, stráž­ci Chaos musí po­ra­zit. Všich­ni bo­ho­vé, kteří k nám při­šli zís­kat zpět rov­no­váhu stojí při nás a po­mů­žou nám zví­tě­zit. Stráž­cům po­mů­žou v bitvě a mně po­mů­žou vše za­zna­me­nat. A jméno Ve­so­nel bude znít ve všech knihov­nách světa a moje slova budou znít na­vě­ky věků, stej­ně jako budou zářit hr­din­ské skut­ky stráž­ců rov­no­váhy.

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Co bylo včera darem, je dnes pro­kle­tím. Bo­ho­vé, čím jsme se vám zne­lí­bi­li? Vedro k za­lknu­tí nás všech­ny se­vře­lo jako že­lezná roz­žha­ve­ná pěst. To je jistě dílo zá­keř­né­ho Cha­o­su! Můj ne­bo­hý oslík se chou­lí v rohu stodo­ly a ani já ne­u­dr­žím po­řád­ně brk a pot mi kape z čela a rozpí­jí in­koust na čer­s­tvě na­psa­ných strán­kách. Ta­ko­vé škody!

Stráž­ci si s Cha­o­sem ale po­ra­dí, o tom není po­chyb. Teplo se dá za­hnat je­di­ně chla­dem a co je chlad­něj­ší­ho, než vodní hla­di­na? Uspo­řá­da­ná vý­pra­va byla úspěš­ná a Chaos si může roz­pa­lo­vat vzduch dle li­bos­ti, hr­di­no­vé se nikdy ne­vzda­jí. Sláva jejich ví­těz­ství, které již brzy při­jde.

Od­klá­dám nyní brk i per­ga­men a jdu za os­lí­kem, snaží si svlék­nout srst a moc mu to nejde. Ten můj ne­bo­hý hlu­pá­ček. V zimě mi za­hří­vá můj skrom­ný pří­by­tek a teď v par­ném létě mu to musím opla­tit. Hned jak se o něj po­sta­rám, budu po­kra­čo­vat v po­pi­so­vá­ní slav­ných skut­ků stráž­ců rov­no­váhy.

Tak pra­vím já, Ve­so­nel, stráž­ce brány a prů­vod­ce hr­di­nů.

Bo­ho­vé, stůj­te při nás!

Chaos byl po­ra­žen! Slyš­te tu zvěst! Já, Ve­so­nel, ji s ne­změr­nou ra­dos­tí za­pi­su­ji a dávám světu na vě­do­mí. Jste za­chrá­ně­ni! Rov­no­vá­ha je za­chrá­ně­na!

Chaos se zje­vil z čista jasna, unesl bohy a vše se zdálo být ztra­ce­no. A v tu chví­li při­šla chví­le na­šich hr­di­nů, stráž­ců rov­no­váhy. Vrhli se sta­teč­ně do boje a zá­pa­si­li tak dlou­ho, dokud ne­by­lo zlo po­ra­že­no a bo­ho­vé ne­by­li osvo­bo­ze­ni.

Věčná sláva hr­di­nům! Ta­ko­vý slav­ný čin musím za­zna­me­nat. A stráž­ci rov­no­váhy jej musí také po­řád­ně osla­vit. Tak tedy ne­vá­hej­te, osla­vuj­te a ra­duj­te se, neboť Chaos byl po­ra­žen a Bo­ho­vé vám dá­va­jí svou přízeň a dary.