Ostrý 2016
 
VEDOUCÍ
Jan Veselý, HVHV
hlavní vedoucí
Vítek Herzina
programový vedoucí
Jana Zatloukalová
zdravotnice
Vladimír Báča
oddílový vedoucí
Tereza Beranová
oddílový vedoucí
Michala Bímová
oddílový vedoucí
Jana Černíčková
oddílový vedoucí
Monika Krausová
oddílový vedoucí
Michal Krupa
oddílový vedoucí
Leona Kulhánková
oddílový vedoucí
FOTOGALERIE
 
TÁBOROVÝ DENÍK
1. den (sobota 16. 7.)
Ahoj ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di, hlá­sí­me se z tá­bo­ra.
Cesta pro­běh­la bez pro­blé­mů. Potom, co jsme se za­byd­le­li, jsme si dali gu­lá­šek a se­zná­mi­li se s míst­ním ry­bá­řem Čud­lou Plout­vič­kou, který zná vod­ní­ka z na­še­ho ryb­ní­ka a právě dnes místo ryby chy­til na svou udici taj­nou zprá­vu od něj. Co v ní bylo? To vám na­pí­še­me hned zítra a při­dá­me i první fo­to­gra­fie.
Tak do­brou noc.
 
2. den (neděle 17. 7.)
Kuň­ky žbluň­ky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
V tajné zprá­vě jsme se do­zvě­dě­li, že míst­ní has­tr­man Ta­tr­má­nek Pent­le musel odjet za svým bra­tran­cem Puškvor­cem, ale ne­chal tu pro nás zá­bav­né úkoly a taky někde ukryl vod­nic­ký po­klad.
Ač­ko­li bylo dneska tro­šič­ku pod mra­kem a občas nebe ukáplo slzu, nám to ne­va­di­lo. Jsme přece vod­ní­ci a těm tro­cha té vody roz­hod­ně ne­va­dí. Zašli jsme si do lesa, za­hrá­li si hry a večer, vy­ra­zi­li na první se­zna­mo­va­cí dis­ko­té­ku. Také jsme se do­zvě­dě­li, že během tá­bo­ra spo­leč­ně na­to­čí­me vod­nic­ký vi­deo­klip na pa­mát­ku, takže se ur­či­tě máte na co těšit.
Pište nám po­hle­dy a do­pi­sy, mys­le­te na nás a držte nám palce, ať na­ko­nec ten vod­nic­ký po­klad na­jde­me.
Ahoj, zítra zase na­pí­še­me. A ne­za­po­meňte se po­dí­vat na fotky, od­ka­zy jsou vpra­vo. Fo­to­gra­fie při­dá­va­jí ve­dou­cí od­dí­lů, tak jest­li se vám bude zdát, že je fotek málo, nej­spíš si s námi uží­va­li tolik zá­ba­vy, že buď fotit ne­stí­ha­li, nebo na to v zá­pa­lu hry do­kon­ce za­po­mně­li. Od­pusť­te jim to, pro­sím, o to víc potom bu­de­me doma vy­prá­vět.
 
3. den (pondělí 18. 7.)
Kuň­ky žbluň­ky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Čudla Plout­vič­ka při­šel mezi nás na ná­stup a při­ne­sl sebou zá­ba­vu, kte­rou na­sli­bo­val Ta­tr­má­nek ve svém vzka­zu. Roz­dal od­dí­lům obál­ky, ve kte­rých jsme našli pra­vi­dla nej­růz­něj­ších her a všich­ni jsme si je šli hned ne­do­čka­vě za­hrát. Zby­tek dne pro nás na­chys­ta­li naší bá­ječ­ní od­dí­lá­ci a tak si mů­že­te být jistí, že jsme se ne­nu­di­li ani vte­ři­nu.
Ve­čer­ka při­šla dřív, než bychom si přáli, ale nic se nedá dělat, mu­sí­me si od­po­či­nout, pro­to­že zítra nás čeká den při­nejmen­ším stej­ně na­bi­tý, jako ten dneš­ní.
Jedna z dneš­ních her: RY­BO­VA­NÁ
V lese jsme si za­hrá­li Ta­tr­mán­ko­vu hru s kar­tič­ka­mi na­šich čes­kých ryb. Ani jsme ne­vě­dě­li, že je jich tolik. A tak jsme si nejen za­sou­tě­ži­li, ale na­u­či­li jsme se i něco no­vé­ho.up spo­ko­je­ných spáčů a po­tvr­di­li tak, že no­co­vá­ní v pra­vém in­di­án­ském obyd­lí bude pro všech­ny zá­ži­tek.
 
4. den (úterý 19. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Ráno na ná­stu­pu bylo tro­chu slávy, pro­to­že nás ka­ma­rád Adam Gábor měl na­ro­ze­ni­ny. Do­stal dárky a od nás pís­nič­ku a on nám na oplát­ku po­ří­dil bá­ječ­nou zmrz­li­nu. Ta se oprav­du ho­di­la, pro­to­že dneska bylo krás­ně teplo. Vy­u­ži­li jsme toho a hráli vodní hry. Čudla nám taky roz­dal hry od Ta­tr­mán­ka a tak jsme měli o zá­ba­vu po­sta­rá­no. Ještě jsme do­sta­li vod­níc­ké stuhy, kte­rý­mi bu­de­me po­stup­ně plnit náš herní plán na ná­stěn­ce.
Jedna z dneš­ních her: UPRCH­LÉ DU­ŠIČ­KY
Ta­tr­mán­ko­vi uteklo pár du­ši­ček a usa­di­lo se na hla­di­ně ryb­ní­ka. Na­štěs­tí má každá du­šič­ka na sobě očko a tak se dá vy­lo­vit. Na­sed­li jsme do pra­mič­ky a vy­ro­be­ným pru­tem jsme je všech­ny z ryb­ní­ka vy­táh­li. Dalo to dost práce, ale Ta­tr­má­nek může být na­ko­nec spo­ko­je­ný, pro­to­že se nám to po­da­ři­lo.
 
5. den (středa 20. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Po­ča­sí nám přeje a tak jsme ho­di­li všech­ny plány za hlavu, za­ba­li­li si oběd sebou a vy­ra­zi­li na kou­pa­liš­tě do Blat­né. Šli jsme pěšky a cesta nám pří­jem­ně utek­la. Pak rych­le dů­klad­ně na­ma­zat, vy­ba­lit deky a ruč­ní­ky a hurá do vody! To je přece pro pravé vod­ní­ky ho­to­vý ráj.
Ještě jsme se tro­chu pro­šli po městě a ti nejmen­ší z nás si cestu zpát­ky do tá­bo­ra zkrá­ti­li au­to­bu­sem. Večer jsme do­kon­ce ještě stih­li Ta­tr­mán­ko­vy hry. Další den akční až do po­sled­ní mi­nu­ty. Teď už ale mu­sí­me spát. Dobrou noc.
Jedna z dneš­ních her: TA­TR­MÁN­KO­VA ŠIFRA
Vy­da­li jsme se po lesní stez­ce, na které jsme po­stup­ně na­chá­ze­li kar­tič­ky s nej­růz­něj­ší­mi ob­ráz­ky. Naším úko­lem bylo po­trá­pit svou paměť a všech­ny si je pěkně za­pa­ma­to­vat. Na konci jsme našli v obál­ce kří­žov­ku, jejíž vy­luš­tě­ní po­mo­cí za­pa­ma­to­va­ných ob­ráz­ků nás při­ved­lo mapě. Na ní jsme našli umís­tě­ní po­sled­ní­ho vzka­zu a úkol byl vy­pl­něn.
 
6. den (čtvrtek 21. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Ráno mezi nás na ná­stup opět za­ví­tal Čudla Plout­vič­ka. Včera byl ne­da­le­ko Te­me­lí­na chy­tat míst­ní spe­ci­a­li­tu: Kapra Tro­jo­ka­té­ho. Asi se mu da­ři­lo, pro­to­že měl dobrou ná­la­du. Místo toho, aby nám jen tak roz­dal vod­nic­ké stuhy do her­ní­ho plánu, při­pev­nil je na svůj prut, na­ha­zo­val da­le­ko k chatkám a my jsme sou­tě­ži­li, kdo ke své stuze do­běh­ne v lep­ším čase. Do­sta­li jsme Ta­tr­mán­ko­vy hry a ba­vi­li si jimi celé do­po­led­ne.
Od­po­led­ne nás če­ka­lo pře­kva­pe­ní. Byla za­há­je­na pří­pra­va na Čudlův tur­naj v pře­ha­zo­va­né, tak­zva­nou Čudlhaz­ku! Aby byly zá­pa­sy spra­ved­li­vé, byli jsme všich­ni pře­roz­dě­le­ni do pěti úplně no­vých týmů. V nich jsou hráči od nejmen­ších až po ty nej­star­ší na­příč všemi od­dí­ly. Je to prima, aspoň se všich­ni v tá­bo­ře na­vzá­jem dů­klad­ně se­zná­mí­me a zá­ro­veň budou síly týmů více vy­rov­na­né.
Do­sta­li jsme také své tre­né­ry a vy­mys­le­li si svá vlast­ní tur­na­jo­vá jména. A tak má tým s ná­zvem SMEČ za tre­né­ra Janu Čer­níč­ko­vou, Te­rez­ka Be­ra­no­vá vede POD-VOD­NÍ­KY, Vítek Her­zi­na tré­nu­je svůj tým FEAR, Mišák Krupa zase B.F.T. a tým HVHV Honzy Ve­se­lé­ho si vy­bral jméno SEXOU­ŠI NA SOUŠI. Kdo vy­hra­je první cenu - slad­ký výlet s Čud­lou, to se do­zví­me brzy. Dnes jsme hlav­ně vy­mýš­le­li klu­bo­vé vlaj­ky, po­křik a tak­ti­ku, s jakou po­ra­zí­me ne­pří­te­le, dů­klad­ně jsme se taky vě­no­va­li tré­nin­ku s míčem.
Večer se po­řád­ně za­táh­lo a pře­kva­pil nás cel­kem vy­dat­ný déšť. Sice nám vod­ní­kům voda ne­va­dí, ale i has­tr­man se může na­stu­dit a tak jsme se ra­dě­ji všich­ni scho­va­li v jí­del­ně, kde jsme si vy­tvo­ři­li im­pro­vi­zo­va­né kino a pus­ti­li si po­hád­ku. Pří­jem­ně na­la­dě­ni jsme se potom vy­pra­vi­li na kutě. Tak tedy, dobrou noc.
Jedna z dneš­ních her: LOU­PEŽ U ČVACH­TA­LA
Po setmě­ní jsme vyšli kolem tá­bo­ra na lesní cestu, dů­klad­ně ozna­če­nou sví­tí­cí­mi ty­čin­ka­mi. "Blu­dič­ky" nás do­ved­ly k místu, kde jsme mu­se­li za­hnout více do lesa. Po pár me­t­rech jsme byli na místě - ČVACH­TA­LO­VO ÚDOLÍ. Dál už to ne­by­lo nic těž­ké­ho. Jen pře­ko­nat strach, vydat se ještě blíž ke čvach­ta­lo­vě sluji a ukrást mu jeho du­šič­ky. Pro ně­kte­ré to byla hrač­ka i bez ba­ter­ky, ně­kte­ří si sví­ti­li na cestu a kdo se oprav­du bál, mohl jít s ve­dou­cím.
 
7. den (pátek 22. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Hned po sní­da­ni jsme všich­ni spo­leč­ně vy­ra­zi­li au­to­bu­sem na náš první velký výlet. Cesta do Stra­ko­nic nám utek­la jako voda a ve městě jsme si dali roz­chod. Každý jsme si kou­pi­li, co se nám lí­bi­lo a ně­kte­ří z nás vám třeba při­ve­zou i ně­ja­ký ten dá­re­ček.
Tím ale výlet ne­skon­čil. Vy­pra­vi­li jsme se na další cestu, ten­to­krát do Vodňan, kde nás už če­ka­li v ry­bář­ském muzeu ve Střed­ní ry­bář­ské škole. Pro­hléd­li jsme si akvá­ria s exo­tic­ký­mi ry­ba­mi Ama­zo­nie i mas­ko­ta školy - ob­rov­ské­ho le­gu­á­na. Do­zvě­dě­li jsme se něco o ry­bách, je­jich chovu i o ry­bář­ství. Na půdě jsme si skoro při­pa­da­li jako v pří­ro­dě, pro­to­že tam byla ukáz­ka čes­ké­ho lesa i s jeho oby­va­te­li. Na­ko­nec jsme měli mož­nost ově­řit si své vě­do­mos­ti v in­ter­ak­tiv­ním kvízu.
Do tá­bo­ra jsme se vrá­ti­li od­po­led­ne a pro­to­že bylo oprav­du teplo, při­šla ke slovu naše ob­lí­be­ná ha­di­ce, kte­rou nás kro­pi­li a osvě­žo­va­li až do ve­če­ře. Po jídle jsme si šli za­hrát Ta­tr­mán­ko­vy hry, které jsme včera kvůli po­ča­sí ne­stih­li.
Jedna z dneš­ních her: HR­NE­ČEK NA DU­ŠIČ­KY
Hr­neč­ků na du­šič­ky nemá správ­ný vod­ník nikdy dost a tak jsme Ta­tr­mán­ko­vi ně­ja­ké vy­ro­bi­li. Snad bude mít ra­dost, až je do­sta­ne. Vy­ro­bi­li jsme je z pravé hrn­číř­ské hlíny a peč­li­vě je su­ší­me na slu­níč­ku. Až je bu­de­me mít všich­ni ho­to­vé, udě­lá­me si v tá­bo­ře vod­nic­kou ga­le­rii.
 
8. den (sobota 23. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Čudla Plout­vič­ka ne­le­nil a hned ráno na ná­stu­pu nás při­šel všech­ny pozdra­vit. A jako ob­vykle ne­při­šel s prázd­nou. Roz­dal nám vod­nic­ké stuhy a hlav­ně nové úkoly a hry. Ně­kte­ří z nás to­či­li svou část vi­deo­kli­pu, který už za­čí­na po­stup­ně vzni­kat a všich­ni se moc tě­ší­me na vý­sle­dek.
Po ve­če­ři jsme si při­pra­vi­li hřiš­tě a pus­ti­li se do vel­ké­ho tur­na­je v pře­ha­zo­va­né Čudlhaz­ce. První tři týmy se potom ut­ka­jí ve vel­kém fi­ná­le o hlav­ní cenu: slad­ký výlet s Čud­lou Plout­vič­kou. Ne­chá­me se pře­kva­pit, co to vlast­ně bude, ale zcela jistě to ne­bu­de nic oby­čej­né­ho, zní to lá­ka­vě. Do fi­ná­le po­stou­pi­li týmy BFT, Sexou­ši na souši a Smeč. Už se tě­ší­me na ten sou­boj.
Jedna z dneš­ních her: RY­BO­LOV
Zašli jsme k ne­da­le­ké­mu ryb­ní­ku, kde nás Čudla Plout­vič­ka za­svě­til do tajů ry­ba­ře­ní. Každý z nás do­stal mož­nost vzít si do ruky oprav­do­vý ry­bář­ský prut a na­ho­dit si olův­ko bez háčku do ryb­ní­ka. Šlo nám to dobře, jen sem tam někdo omy­lem chy­til strom. Potom jsme si na ry­ba­ře­ní ještě za­hrá­li. Ně­kte­ří z nás byli ryby a ry­bá­ři je na chut­nou návna­du ta­ha­li z ryb­ní­ka. Také jsme do­sta­li malý ryb­ní­ček s ry­bič­ka­mi a uspo­řá­da­li mi­ni­tur­naj v je­jich chy­tá­ní.
 
9. den (neděle 24. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Dneska si zase za­hra­je­me Ta­tr­mán­ko­vy hry, ač­ko­li nám občas troš­ku sprch­ne. Nejsme ale z cukru a vodu máme rádi. Na­štěs­tí máme všich­ni letos oprav­du pevné zdra­ví a žádná přeháňka nám ne­do­ká­že zka­zit dobrou ná­la­du.
Večer jsme měli tá­bo­ro­vý oheň, opek­li si buřty, po kte­rých se jen za­práši­lo. Hrálo se na ky­ta­ry, zpí­va­lo, za­hrá­li jsme si i ně­ja­ké hry - zkrát­ka po­ve­de­ný večer, jak jsme si všich­ni přáli.
No a to je konec dneš­ní­ho dne. Jen ještě ně­kte­ří z nás vy­ra­zi­li na noční hru za Čvach­ta­lem, ale byli sta­teč­ní a všich­ni si do­ká­za­li z jeho dou­pě­te od­nést du­šič­ku.
 
10. den (pondělí 25. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Další den na tá­bo­ře byl na­bi­tý až do po­sled­ní mi­nu­ty. Hned po ná­stu­pu jsme se pus­ti­li do vod­nic­ké­ho hraní, pro­to­že od­po­led­ne si pro nás naši milí ve­dou­cí Vlá­dík a Leona při­pra­vi­li ce­lo­tá­bo­ro­vé KA­SI­NO. Do­sta­li jsme každý ně­ja­kou ho­to­vost do za­čát­ku a vrhli se do víru ha­zard­ních her. Na konci hry jsme si po­rov­na­li vý­sled­ky a úplně nej­bo­hat­ší skon­či­la Klár­ka Šve­co­vá, která do­ká­za­la svých zá­klad­ních 300 HP zhod­no­tit na více než půl mi­li­o­nu!
Po ve­če­ři jsme vůbec ne­mu­se­li pře­mýš­let, co s na­ča­tým ve­če­rem, pro­to­že se ve spor­ťár­ně ko­na­la dis­ko­té­ka v mas­kách. Sa­mo­zřej­mě s vod­nic­kou te­ma­ti­kou. Masek a pře­vle­ků se sešlo po­žeh­na­ně a tak pro ko­mi­si, které před­se­dal sám Ta­tr­má­nek, ne­by­lo vůbec snad­né vy­brat ten nej­lep­ší kos­tým. Mezi chlap­ci na­ko­nec zví­tě­zil Lukáš Za­tlou­kal a mezi děv­ča­ty první místo zí­ska­la Eliš­ka Kus­ko­vá.
6. a 7. oddíl se vy­ba­vil spa­cá­ky a se svými ve­dou­cí­mi ne­da­le­ko tá­bo­ra strá­vi­li dob­ro­druž­nou noc v pří­ro­dě.
 
11. den (úterý 26. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Dneska mělo být podle před­po­vě­di oprav­du teplo a tak jsme si za­hrá­li Ta­tr­mán­ko­vy hry a hned po obědě pro nás do­ra­zil au­to­bus, kte­rým jsme se vy­pra­vi­li do Stra­ko­nic na kou­pa­liš­tě. Bo­hu­žel nás hned na za­čát­ku cesty za­sti­hl ta­ko­vý déšť, že i nám, has­tr­ma­nům, to bylo ne­pří­jem­né. Mno­hem ne­pří­jem­něj­ší ale bylo, že se oprav­du ci­tel­ně ochla­di­lo. A tak jsme po­prosi­li pana ři­di­če, aby au­to­bus ob­rá­til a od­ve­zl nás zpát­ky do tá­bo­ra. Však se za­ba­ví­me i bez kou­pá­ní.
Dnes večer velké fi­ná­le v Čudlhaz­ce! Utká­ní bylo oprav­du na­pí­na­vé, proti sobě se po­sta­vi­ly týmy Smeč, Sexou­ši na souši a BFT. Ostat­ní fan­di­li, pří­pad­ně měli mož­nost zajít do na­še­ho tá­bo­ro­vé­ho kina. Ač­ko­li hráči dali do sou­bo­je ab­so­lut­ně všech­no a obě­ta­vě se vr­ha­li po kaž­dém míči, vítěz může být jen jeden. A tím se po vy­čer­pá­va­jí­cím zá­pa­se stali Sexou­ši na souši. Kromě gra­tu­la­cí vy­hrá­li také hlav­ní cenu - slad­ký výlet s Čud­lou Plout­vič­kou.
 
12. den (středa 27. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Po sní­da­ni jsme všich­ni zve­se­la na­ská­ka­li do uto­bu­sů a jeli na náš druhý velký výlet, ten­to­krát do Písku. Pro­gram byl oprav­du bo­ha­tý - adre­na­li­no­vá stří­leč­ka v Laser Aréně a ná­vště­va in­ter­ak­tiv­ní ga­le­rie Sla­dov­na, kde jsme se do­zvě­dě­li spous­tu za­jí­ma­vé­ho o tisku a sami si mohli něco vy­tisk­nout.
Ná­vra­tem z vý­le­tu na ve­če­ři ovšem den ještě ne­kon­čí a tak jsme do­hrá­va­li Ta­tr­mán­ko­vy hry, které jsme do teď ne­stih­li a v půl de­sá­té jsme se po sku­pin­kách vy­pra­vi­li na ná­vště­vu za­ča­ro­va­né­ho lesa. Vi­dě­li jsme spous­tu kou­zel­ných by­tos­tí, jako třeba vl­kodla­ky, jed­no­rož­ce, rusal­ky, Jo­ži­ny z ba­ži­ny, duše uto­nu­lých a další. Bylo to ohrom­ně za­jí­ma­vé a pokud se někdo bál, tak oprav­du jenom ma­lin­ko.
 
13. den (čtvrtek 28. 7.)
Kuňky žbluňky, ro­di­čo­vé a ka­ma­rá­di.
Tak a je to tady. Po­sled­ní den. Jest­li se nám tábor líbil, to vám ur­či­tě bu­de­me vy­prá­vět, teď se ale hlav­ně všich­ni tě­ší­me domů. Ně­kte­ří jsou už po těch ná­roč­ných čtr­nác­ti dnech oprav­du una­ve­ní. Do­po­led­ne jsme si za­ča­li po­ma­lu balit za­va­za­dla, snad tady nic ne­za­po­me­ne­me. Po obědě vy­ra­zil Čudlhaz­ko­vý tým Sexou­ši na souši kou­sek za tábor pro svou od­mě­nu za ví­těz­ství v tur­na­ji. Do­sta­li jsme celý me­dov­ník o který jsme se spra­ved­li­vě po­dě­li­li a moc si na něm po­chut­na­li.
Od­po­led­ne jsme si za­hrá­li po­sled­ní Ta­tr­mán­ko­vu hru, ten­to­krát všich­ni spo­leč­ně. Sklá­da­li jsme pís­men­ka, po­u­ži­li stuhy, které jsme celý tábor sbí­ra­li a na­ko­nec hle­da­li roz­sy­pa­né perly, které Ta­tr­mán­ko­vi ukra­dl ško­do­li­bý Čvach­tal a vy­sy­pal v lese. K tomu se nám ná­ram­ně hodil hr­ne­ček na du­šič­ky, který si během tá­bo­ra každý z nás mohl vy­ro­bit. Na­ko­nec Ta­tr­má­nek hezky po­dě­ko­val a roz­dal od­mě­ny, podle toho, jak mu který oddíl s po­kla­dem po­mohl. Každý taky do­stal slí­be­nou zla­tou minci zítra na cestu, aby si po cestě mohl kou­pit ně­ja­ké to osvě­že­ní.
Večer vy­puk­la po­sled­ní dis­ko­té­ka, která se pěkně roz­je­la a také jsme si pro­mít­li vi­deo­klip, co jsme během tá­bo­ra na­to­či­li. No a potom už honem na kutě, aby nám ta po­sled­ní noc pěkně v klidu utek­la.
 
videoklip