Ostrý 2014
 
VEDOUCÍ
Jan Veselý, HVHV
hlavní vedoucí
Cieslová Alena
zástupce vedoucího, noční služba
Vítek Herzina
programový vedoucí
Jana Zatloukalová
zdravotnice
Monika Beranová
oddílový vedoucí
Jana Kadlecová
oddílový vedoucí
Iva Šerberová
oddílový vedoucí
Pavla Seibt
oddílový vedoucí
Kateřina Kováčová
oddílový vedoucí
Jana Černíčková
oddílový vedoucí
Vladimír Báča
oddílový vedoucí
Šárka Štrosnerová
praktikantka
Michal Krupa
praktikant
FOTOGALERIE
 
TÁBOROVÝ DENÍK
1. den (neděle 16. 7.)
První pozdrav
Do­je­li jsme v ne­dě­li kolem půl čtvr­té a v po­řád­ku. Ma­lič­ko krá­pa­lo, ale než se roz­pr­še­lo po­řád­ně, byli jsme všich­ni v cha­tič­kách a vy­ba­lo­va­li. Po dešti jsme troš­ku řá­di­li mezi cha­tič­ka­mi, mu­se­li jsme přece zjis­tit, kde kdo jak a s kým bydlí, co má s sebou a tak...
V šest byla véča (guláš s těs­to­vi­na­mi), ale to už se na nás smálo slu­níč­ko. A pak to při­šlo - všich­ni jsme se se­šli v jí­del­ně, HVHV (Hlav­ní Ve­dou­cí Honza Ve­se­lý) se ob­je­vil v bílém pláš­ti a se­zná­mil nás s tím, jak to v tá­bo­ře chodí. Když tu ná­hle vešla další osoba v bílém pláš­ti, roz­cu­cha­ná a s legrač­ní­mi brý­le­mi.
Po­té, co se tato osoba pro­spa­la u po­ví­dá­ní HVHV, jsme se do­zvě­dě­li, že to je Al­bert Fran­ken­stein - vědec, vy­ná­lez­ce a ba­da­tel. Pře­svěd­či­li jsme ho, že bě­hem na­še­ho vě­dec­ké­ho tá­bo­ra vy­tvo­ří­me umě­lé­ho člo­vě­ka. Tak nám držte palce!
 
2. den (pondělí 17. 7.)
První vě­dec­ký den
Za­čí­ná­me pra­co­vat na vý­vo­ji umě­lé­ho člo­vě­ka. Každý oddíl do­stal obál­ku s přes­ně po­psa­ným úko­lem, který musí během dne spl­nit. Po ve­če­ři do­sta­li naši věci akre­di­tač­ní kar­tič­ky se svou fo­to­gra­fií a stup­ni­cí vě­dec­kých ti­tu­lů, které budou během své vě­dec­ké práce zís­ká­vat.
Za­há­ji­li jsme ce­lo­tá­bo­ro­vý tur­naj v pře­ha­zo­va­né o zlatý míč. Po­ča­sí bylo pří­z­ni­vé a vše pro­bí­ha­lo v po­ho­do­vé at­mo­sfé­ře.
 
3. den (úterý 18. 7.)
Druhý vě­dec­ký den
Od rána nám sví­ti­lo slu­níč­ko a Al­bert s HVHV roz­da­li našim vě­dec­kým od­dí­lům další úkoly k bá­dá­ní a zkou­še­ní. Pl­ni­li je v lese, kde bylo moc pří­jem­ně.
Od­po­led­ne došlo i na spr­cho­vá­ní, které se stří­da­lo s po­kra­čo­vá­ním pře­ha­zo­va­né. Někdo si zašel ještě do lesa vy­zkou­šet si zrak – ne­zrak.
Po ve­če­ři nás če­ka­ly ak­ti­vi­ty, kdy se tan­cechti­ví do­čka­li dis­ko­té­ky a ostat­ní si mohli vy­brat mezi střel­bou a pin­če­sem.
 
4. den (středa 19. 7.)
Výlet do Stra­ko­nic
Po­ča­sí jinak ne­da­lo, než že mu­sí­me usku­teč­nit první z vý­le­tů, na které se děti moc těší - a to výlet na kou­pa­liš­tě do Stra­ko­nic.
Klouzač­ky, to­bo­gán, cá­ká­ní a řá­dě­ní ve vodě je pros­tě nej­lep­ší letní zá­ba­va a děti si ji po­řád­ně užily, stej­ně jako cuk­ro­vou vatu nebo vý­bor­nou zmrz­lin­ku. Ně­kte­ré se zú­čast­ni­ly pla­vec­kých zá­vo­dů na 50 m jiné zase řá­di­ly na tram­po­lí­nách.
 
5. den (čtvrtek 20. 7.)
H2O ak­ti­vi­ty
Ráno jsme za­ča­li vy­hla­šo­vá­ním ví­tězů pla­vec­ké sou­tě­že ve Stra­ko­ni­cích a jako každý den se také pl­ni­ly úkoly za ztrá­ty a ná­le­zy.
Al­bert po­pr­vé roz­dá­val od­mě­ny za zís­ka­né ti­tu­ly a při­dě­lil od­dí­lům další vě­dec­ký úkol. Na­pří­klad za­hrát si Bee Ball.
Od­po­led­ne je če­ka­li H2O ak­ti­vi­ty u kte­rých se děti po­řád­ně na­smá­ly. Po­ča­sí si s námi za­hrá­va­lo, pro­to­že do­po­led­ní vedra vy­stří­da­ly mraky, ma­lič­ko sprch­lo, ale pro­to­že bylo teplo, ne­vzda­li jsme to a na pomoc si vzali ruč­ní­ky. Po ve­če­ři ně­ko­ho čekal les a další od­dí­ly tur­naj v pře­ha­zo­va­né.
 
6. den (pátek 21. 7.)
Roz­bor vody
Od rána bylo slu­neč­no a teplo. Děti do­po­led­ne zkou­ma­ly s Dr. Al­ber­tem a po obědě vy­ra­zi­ly au­to­bu­sem do Blat­né udě­lat che­mic­ký roz­bor vody v míst­ním kou­pa­liš­ti a pro­zkou­mat cen­t­rum města. Za správ­ný roz­bor vědci zís­ka­li le­do­vou od­mě­nu.
 
7. den (sobota 22. 7.)
Vě­dec­ká kon­fe­ren­ce v ja­der­né elek­trár­ně
Hned ráno jsme se vy­pra­vi­li do Bla­ten­ky, kam při­jel au­to­bus a od­ve­zl nás do Písku. V ta­mněj­ší Sla­dov­ně je úžas­ná ex­po­zi­ce o stro­mech, je­jich růstu a ži­vo­tě. Moc se nám to lí­bi­lo a zís­ka­li jsme mnoho za­jí­ma­vých po­znat­ků.
Ještě jsme stih­li pro­jít his­to­ric­ké cen­t­rum města a shléd­nout im­po­zant­ní pís­ko­vé sochy na ná­bře­ží řeky Otavy a hurá do Te­me­lí­na. V míst­ním in­fo­cen­t­ru na nás již če­ka­li ko­le­gy­ně, které nám peč­li­vě vy­svět­li­li prin­cip vý­ro­by ja­der­né ener­gie, pus­ti­li in­struk­táž­ní 3D film a ne­cha­li nás vše pro­zkou­mat.
Po­ča­sí bylo nád­her­né, chví­li to vy­pa­da­lo, že jsou naši vědci una­ve­ní, ale po ve­če­ři už zase řá­di­li v tá­bo­ře. I tak si na ne­dě­li po­su­ne­me bu­dí­ček.
 
8. den (neděle 23. 7.)
Kou­pá­ní
Roz­hod­li jsme se vy­u­žít prav­dě­po­dob­ně po­sled­ní parný den k opě­tov­né ná­vštěvě kou­pa­lišť a tak se někdo vydal do Stra­ko­nic a někdo do Blat­né. Celý den byl ve zna­me­ní re­la­xa­ce a od­po­čin­ku, abychom na­bra­li nové síly na další vý­zkum s ob­lí­be­ným Ber­tí­kem, jak na­še­mu dok­to­ro­vi dů­věr­ně ří­ká­me.
 
9. den (pondělí 24. 7.)
Ta­neč­ní se­tká­ní vědců
Do­po­led­ne bylo vět­ši­nou pod mra­kem a teplo, kolem po­led­ne se uká­za­lo slu­níč­ko. Strá­vi­li jsme ho od­dí­lo­vý­mi čin­nost­mi a dal­ším kolem pře­ha­zo­va­né.
Déšť se spus­til na­štěs­tí až po 17. ho­di­ně, takže jsme ještě stih­li uží­vat lesa. Po ve­če­ři se usku­teč­ni­lo velmi úspěš­né ta­neč­ní se­tká­ní vědců, na kte­rém naše ka­pa­ci­ty před­sta­vi­ly vý­sled­ky svých po­ku­sů.
 
10. den (úterý 25. 7.)
Od ak­ti­vit po tá­bo­rák
Pro­bu­di­li jsme se do deš­ti­vé­ho dne (ale­spoň ne­by­la roz­cvič­ka a ná­stup ;-)). Na­štěs­tí pršet pře­sta­lo a mohlo se po­kra­čo­vat ve vý­zku­mu umě­lé­ho člo­vě­ka.
Od­po­led­ne pro­bí­ha­ly další ak­ti­vi­ty - od­dí­ly pro­chá­zí jed­not­li­vá sta­no­viš­tě, kde je vždy jedna ak­ti­vi­ta a na sig­nál se pře­sou­va­jí na další (např. střel­ba ze vzdu­chov­ky či luku, lo­dič­ky, vý­tvar­ni­če­ní a další pře­zá­bav­né čin­nos­ti).
Večer jsme měli tá­bo­rák, který nám za­pá­lil Al­bert, za­zpí­va­li jsme si a opek­li buřty – mňam!
 
11. den (středa 26. 7.)
Po­sled­ní vě­dec­ký den
Ten­to­krát roz­cvič­ka byla. Dnes to do­kon­ce vzal do ruky Vláďa s Vít­kem – to jsme ne­vě­ři­li vlast­ním očím (ani po­hy­bům, ale byla to legra­ce) a tak to ra­dě­ji zase pře­vzal Mi­chal s HVHV.
Pak už nás Al­bert zase honil do práce, ať všech­no to zkou­má­ní stih­ne­me, když už je­de­me brzy domů, abychom do­kon­či­li toho umě­lé­ho člo­b­r­du – jsme na něj moc zvě­da­ví. A světe div se – stih­li jsme to! Tak jsme na osla­vu udě­la­li zá­vě­reč­né foto na­še­ho ba­da­tel­ské­ho týmu a také jed­not­li­vých od­dí­lů.
Pro­to­že je nutné do­dr­žet ur­či­té tech­no­lo­gic­ké po­stu­py, ko­neč­ná fáze stvo­ře­ní umě­lé­ho člo­vě­ka pro­běh­ne v pátek večer. Po ve­če­ři jsme si za­tan­či­li na naší ob­lí­be­né dis­ko­té­ce.
 
12. den (čtvrtek 27. 7.)
Vě­dec­ký workshop a noční lov na ne­po­ve­de­né po­ku­sy
Vý­zkum skon­čil a ko­neč­ně jsme měli čas vě­no­vat se také od­dí­lo­vým čin­nos­tem. Také se do­hrá­va­la pře­haz­ka. Od­po­led­ne měli ně­kte­ří cestu za pře­kva­pe­ním a to do Blat­né na pohár a jiní sbí­ra­li houby. Po ve­če­ři byl vě­dec­ký workshop (ak­ti­vi­ty v lese) a také... Stez­ka od­va­hy!
 
13. den (pátek 28. 7.)
Oži­vo­vá­ní
Jest­li jste si mys­le­li, že už se v pátek nic moc dít ne­bu­de, tak to byl vé­é­éli­ký omyl. Velká udá­lost byla, že druhý oddíl – kdo chtěl, přespal pod ši­rá­kem (tedy skoro, ale ve spor­ťár­ně byla stej­ná zima jako venku) a dali to i ti nejmlad­ší!!!
Do­po­led­ne jsme sice ba­li­li, i když vět­ši­na z nás ne­ra­da, ale od­po­led­ne jsme se zase vrhli do práce. Če­ka­ly nás naše lesní la­bo­ra­to­ře s úko­lem - vy­ro­bit části umě­lé­ho člo­vě­ka. Ty pak byly do­ne­se­ny Al­ber­to­vi. Po ve­če­ři jsme se chys­ta­li na vy­hlá­še­ní ví­tězů tur­na­je v pře­ha­zo­va­né a ví­tě­ze bo­do­vá­ní úkli­du.
A pak to při­šlo – oži­vo­vá­ní. Pokus se bo­hu­žel vůbec ne­vy­ve­dl a tak jsme za no­vé­ho Fren­ký­ho dr­že­li mi­nu­tu ticha a spous­tu minut dis­ko­té­ky. Al­ber­to­vi s HVHV se to po těch dnech dřiny na po­ku­sech ne­chtě­lo jen tak vzdát, tak to šli zku­sit znovu a ejhle – PO­DA­ŘI­LO SE!
Do­kon­ce si s námi pak za­tan­čil na dis­ko­té­ce, ale brzy ode­šel, pro­to­že byl una­ve­ný. Úžas­ný večer za­kon­čil Mi­chal svou svě­tel­nou show – nád­he­ra.